Rajče divoké je vysoce odolné, má výtečnou chuť a není náročné na pěstování.

 Rajče divoké (Lycopersicon pimpinellifolium) a jeho přednosti

• Má vyšší odolnost proti plísni bramborové než komerční odrůdy rajčat.
• Má intenzivní sladkou rajčatovou chuť.
• Pěstování není náročné. Dobře roste i bez opory a bez zaštipování.
  

1. Jak získat vlastní semena?

1. Ze zralých rajčat do misky vymačkejte semínka.
2. Přilijte trochu vody a nechte na teplém místě (např. v koupelně) 2 dny zkvasit. Raději ne déle, aby semena nezačala klíčit. Kvašením se rozloží rosolovitý obal kolem semen, který obsahuje chemické látky bránící předčasnému klíčení.
3. Do sklenice se semínky dolijte vodu, zamíchejte a nechte usadit. Kvalitní semena klesnou ke dnu, nekvalitní plavou na hladině, ty odstraňte. Zbytek vyklopte do sítka a propláchněte vodou.
4. Semena rozložte na talíř a nechte pár dnů vyschnout. Papír je nevhodný, semena by se na něj přilepila. Semena lze sušit i v sušičce na ovoce při max. teplotě 35 °C. Semínka rajčat si podržují rozumnou míru klíčivosti 3–4 roky.

2. Jak divoké rajče pěstovat?

2.1. Příprava zeminy pro výsev

2.2. Výsev do truhlíku a předpěstování semenáčků za oknem

Přibližně v polovině března semena plošně vysejte do truhlíku a ten umístěte na co nejsvětlejší místo v domě, aby se rostliny nevytahovaly. Semínka sázejte asi 1 cm hluboko do propustného substrátu. Ideální teplota pro klíčení rajčatových semen je 20–25 °C. Jakmile rostlinky vytvoří děložní listy, rozsázejte je po jedné do PET lahví s uříznutým hrdlem. Děložní listy zasypejte substrátem a jak rajče roste, přisypávejte zeminu – čím víc stonku bude pod zemí, tím zajistíte vydatnější prokořenění.

2.3. Samovýsev

Rajče divoké se množí i samovýsevem. Pro jistou každoroční úrodu se ale doporučuje vysazovat předpěstované rostlinky.

2.4. Přesazení na venkovní záhon

Dobře vyvinutá sadba by měla mít výšku 20–25 cm a měl by být viditelný základ květenství na prvním vijanu. V druhé polovině května (po posledních jarních mrazících) vysaďte předpěstované sazenice (možno osázet i kvetoucí rostlinky) na teplé a plně osluněné místo v zahradě. Vydloubněte drn, do prohlubně nasypte lopatu kompostu se 4–5 rozdrcenými vaječnými skořápkami (dodají vápník, který zlepšuje růst a zamezuje hnilobě v pozdějším období), vložte sazenici, důkladně zalijte a vrťte drn. Potom rajčata prolijte startovací dávkou kopřivové jíchy (500 ml ke každé rostlince). Nakonec rajče silně zamulčujte, aby se v půdě držela vlhkost a nemuseli jste tak často zalévat.

2.5. Pěstování na opoře

Asi nejlepší je pěstování na větvích (i s bočními větévkami) z prořezávky formou trojrozměrné pyramidy. Kolem každé rostliny zapíchejte větve; výhonky se krásně plazí po bočních větvích a liány rajčátek tak visí jako hrozny vína a jsou krásně dostupné a díky přístupu světla i pěkně vyzrálé. Opora může být vysoká i přes 180 cm (rajče vyhání šlahouny přes 2 m dlouhé). Po sklizni se dá proutí z pyramidy zkompostovat. Při pěstování na opoře rajčata neplesniví a snadno se sklízejí (stříhejte celé trsy plodů v okamžiku, kdy většina rajčátek v trsu je zralá).

2.6. Pěstování formou minihouštiny

Sazenice vysázejte nahusto do trojsponu ve vzdálenosti 40 cm od sebe. Rostliny se hodně větví, rostou do šířky (jedna rostlina dokáže zabrat až 4 m²) a vzájemně se propletou, čímž vytvoří neproniknutelné houští. Minihouština nevyžaduje žádnou péči, ve spodní části porostu ale rajčata postupem času začnou zahnívat a plesnivět.

2.7. Hnojení a zálivka

Rajče divoké při růstu spotřebovává velké množství živin, proto než se rozvinou plody, je dobré mladé rostlinky přihnojovat (např. močí zředěnou v poměru 1 : 10). Méně hnojená rajčata nerostou tak bujně, ale mají dříve plody. Více hnojená rajčata zase narostou víc, ale jsou pak náchylnější k chorobám a méně a později plodí. Pro rozložení sklizně je tedy dobré nakombinovat více hnojené a méně hnojené sazenice. Rajčata zaléváme zásadně ke kořenům. A to ideálně ráno, aby v průběhu slunného dne rychle oschly.

2.8. Křížení

Na zahrádce bychom neměli pěstovat více odrůd divokého rajčete (L. pimpinellifolium), aby se mezi sebou nekřížily. Tím by totiž rajče mohlo přijít o své přednosti, např. odolnost proti plísni bramborové. Naopak s moderními odrůdami rajčat se divoké rajče obvykle nekříží, takže je možné je pěstovat spolu.

2.9. Opylení

Venku se o opylení rajčat přirozeně stará vítr. Pokud je ale pěstujete v uzavřených prostorech (např. na balkoně), je dobré kvetoucími rostlinami zatřást, aby došlo k opylení.

3. Plody a využití divokého rajčete

Rajčata dozrávají od půlky srpna do října. Jakmile ale přejdou mrazem, už nedozrají.

4. Zdroje

Doporučuji prostudovat článek Marka Kvapila a rozsáhlou diskuzi o divokých rajčatech Na chvojnici.