Zelinářské úspěchy z největší části závisí na kvalitní půdě. Záhonům se vyplatí věnovat mimořádnou pozornost. Obzvláště, pokud plánujete hospodařit bezorebně, jako my. Dobře založený a zamulčovaný záhon skvěle hospodaří s vodou – nikdy nebude přemokřený, ani nebude přesychat.

Zelinářské úspěchy z největší části závisí na kvalitní půdě. Záhonům se vyplatí věnovat mimořádnou pozornost. Obzvláště, pokud plánujete hospodařit bezorebně, jako my. Dobře založený a zamulčovaný záhon skvěle hospodaří s vodou – nikdy nebude přemokřený, ani nebude přesychat. Zatímco konvenční zahrádkáři kolem vás budou v létě urputně zalévat, vy si můžete odjet na dovolenou 🙂

Video, jak jsme hlubinně zúrodňovali záhony

Inspirace u Jaroslava Svobody

Pro hlubinné zúrodnění záhonů nás inspiroval Jaroslav Svoboda svými skvělými články o půdě a zelenině:

• Zelenina. Úvod do vědomého pěstování zeleniny
• Zelenina II. Divoká zeleninová polykultura
• Zelenina III. Výběr osiva
• Zelenina IV. Vnitřek záhonů aneb jak docílit hluboké úrodné vrstvy
• Zelenina V. Povrch záhonů aneb jak se liší horní vrstva pro různé fáze a zeleniny
• Zelenina VI. Léčivá domácí zelenina

Hlubinné rytí, rygolování neboli double digging

My jsme zakládali záhony na zelené louce. Ta byla po dlouhá léta sečena těžkou technikou, díky čemuž je půda dost zhutnělá. V tomto případě se vyplatí půdu pro budoucí záhony hlubinně zúrodnit. Taková činnost nese i svůj vlastní název: hlubinné rytí, rygolování neboli double digging. Dělá se to jednou za život a dost se u toho zapotíte.

Kolik založit záhonů?

Protože chceme pěstovat rozmanité druhy zeleniny, které mají odlišné nároky na živiny (1., 2. a 3. trať), rozhodli jsme se pro 6 záhonů, na kterých budeme každoročně po dvojicích tratě rotovat:

• 2 záhony jako 1. trať s nejvyšším obsahem živin (od podzimu předchozího roku je záhon prohnojený čerstvým hnojem a zamulčovaný slámou).
  
• 2 záhony jako 2. trať se středním obsahem živin (hnůj se v druhém roce proměnil v kvalitní humus; na podzim se zamulčuje slámou bez hnoje).
  
• 2 záhony jako 3. trať se zeleným hnojením a nenáročnými plodinami (na podzim se na záhon znovu pohází hnůj, kompost a zamulčuje slámou, čímž vznikne 1. trať na další sezónu).
  

1. krok: vyznačení záhonů

My jsme zvolili rozměr záhonu 4 m na délku a 1,2 m na šířku. Šířku záhonu si dobře proměřte, abyste ze stran dosáhly doprostřed a nešlapali přitom na půdu. Kvůli lepšímu zadržování vláhy jsme záhony orientovali po vrstevnici.

2. krok: vykopání záhonů

Krumpáčem a rýčolopatou jsme vykopali 50 cm hluboké díry. Vykopávky jsme roztřídili na 3 samostatné hromady podle vrstev: drny, ornice (cca 15–20 cm nejúrodnější, většinou tmavě hnědé svrchní vrstvy) a spodina (utužená méně úrodná půda, často naoranžovělé barvy).

3. krok: nakrmení záhonů

Každý záhon jsme složili z těchto vrstev:

• 1. vrstva (5 cm) – dno záhonu jsme pokryli vrstvou drnů. Pokládali jsme je trávou směrem dolů, kořínky nahoru.
• 2. vrstva (15 cm) – na drny jsme nasypali překatrovanou spodinu (3 díly) smíchanou s pískem (1 díl).
• 3. vrstva (20 cm) – pak následovala překatrovaná ornice (4 díly) se zúrodňující příměsí: písek (2 díly), přesátý kompost (2 díly), agroperlit (375 litrů), dřevěné uhlí (75 litrů), kamenná moučka (2 lopaty).
• 4. vrstva (10 cm) – úplně navrch přišlo 10 cm čistého překatrovaného kompostu.

Zúrodňující příměsi:

• Písek – nejlepší je bílý křemičitý sklářský písek, ale stejně dobře poslouží i klasický praný říční písek, který se používá např. pro travnatá hřiště. Pozor na písek, který není praný a používá se na maltu, ten je do záhonu nevhodný, protože se při kontaktu s vodou hodně lepí a tvrdne.
  
• Kompost – sehnat tolik kompostu není snadné. My jsme měli obrovské štěstí na dárce, který se potřeboval zbavit několika kubíků kompostu za chalupou jen za odvoz. V záloze jsme měli městskou kompostárnu a komerční prodejce. Vybírejte kompost, který je vhodný na pěstování zeleniny, komposty pro městskou zeleň mohou mít pochybné složení. Další možností je vytvořit si vlastní kompost, zrychlenou metodou toho lze docílit i za pár týdnů.
• Expandovaný agroperlit – je výtečný pro vylehčení, prokypření a provzdušnění půdy. Také umí nasávat vodu a pak ji postupně propouštět do půdy. Perlit je vulkanická jemnozrnná hornina, která při zahřátí až na 1300 °C zvětšuje 10× objem a získává jedinečné vlastnosti. 125litrový pytel se dá koupit na webu Japonský topol za necelou pětistovku.
• Dřevěné uhlí – uhlí ze dřeva zlepšuje půdní strukturu, dobře hospodaří s vláhou, je cenným zdrojem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku. Dřevěné uhlí je nesmírně porézní, má v sobě spoustu komůrek, čímž vytváří obrovskou plochu pro život půdních mikroorganismů. Jen pozor na popel z normálního uhlí či briket, ten je pro pěstování naprosto nevhodný kvůli obsahu nebezpečných látek. My kupujeme dřevěné uhlí na webu Lamiaceae.
• Kamenná moučka – používá se pro mineralizaci půdy. My jsme moučku získali zdarma z nedalekého lomu Masty, kde se těží amfibolové břidlice. Amfiboly mají údajně pestré složení – geologové jim prý říkají odpadkové koše mezi minerály. S úspěchem lze ale smíchat i prach z více lomů. Jen je třeba dávat pozor na radioaktivní horniny a na vápence. Podle Jaroslava Svobody stačí v ekozahradě mineralizovat jednou za život. Více o kamenné moučce se dočtete např. na webu Farmpirate.
  

4. krok: ohraničení záhonů

Kolem záhonů jsme z prken sbili rantl. Záhon tak drží tvar, zemina se nesype do cestiček a pěkně zadržuje nově přidávaný materiál.

5. krok: mulčování záhonů

Takto zúrodněné záhony mají samy o sobě výtečné schopnosti propouštět a zadržovat vodu. Pokud navíc výsadbu podpoříte mulčováním (např. nastýlkou slámy), hospodaření s vláhou posunete ještě na vyšší level – i v nejparnějších létech je zemina pod mulčem stále vlhká a nemusíte tolik zalévat (obvykle stačilo i jednou za 14 dní).

A foto na závěr: zahrada v květnu před výsadbou a v létě

Zobrazit fotku v plném rozlišení v nové záložce »