Rekonstrukce maringotky pro trvalé bydlení

Rozhodli jsme se dočasně žít v maringotce. Vyzkoušet si minimalistické bydlení, než se pustíme do stavby domku. Sehnali jsme maringotku za cenu šrotu. Původní vize byla, že ji za 40.000 Kč dámě dokupy a do dvou měsíců bydlíme. Jak moc jsme se mýlili! Z rekonstrukce se vyklubal půlroční příběh. Ale se zdárným koncem – bydlíme!

Video, jak jsme rekonstruovali maringotku

Maringotka před a po rekonstrukci…

Zobrazit fotku ve větší velikosti v nové záložce »

Nejlepší fotomomentky

Rekonstrukce maringotky. Postup, tipy a rady ve 36 krocích:

  1. Lidé z maringotek a zdroje pro inspiraci 
  2. Stanovte si projektový trojimperativ
  3. Nepodceňte odborné vedení
  4. Kde koupit maringotku?
  5. Plechová vs. dřevěná maringotka
  6. Jakou maringotku máme my?
  7. Převoz maringotky
  8. Usazení maringotky
  9. A jde se na to: donaha!
  10. Pěkně od podlahy
  11. Vyztužte podlahu pod kamny
  12. Vyměňte nosné latě
  13. Venkovní rám pro izolaci
  14. Usazení oken
  15. Co s podlahou?
  16. Izolace a zatmelení spár
  17. Obložení stěn interiéru
  18. Nátěr interiéru
  19. Rozvod elektřiny
  20. Rozvod vody
  21. Zateplení maringotky pro celoroční obývání
  22. Kontaktní membrána
  23. Fasáda na věčnost ze sibiřského modřínu
  24. Střecha
  25. Vchodové dveře jako do mrazáku
  26. Příčka do koupelny
  27. Sprchový kout
  28. Pilinové WC
  29. Postel a hlavní úložný prostor
  30. Kuchyňská linka
  31. Topení
  32. Osvětlení
  33. Vzdušná vlhkost
  34. Další nábytek a vybavení
  35. Finanční rozpočet
  36. Co bychom dnes udělali jinak?

1. Lidé z maringotek a zdroje pro inspiraci

Ze všeho nejdůležitější pro nás byla rešerše. Poohlédnout se po lidech z maringotek a poprosit je o rady, co všechno taková rekonstrukce a život v maríně obnáší. Přečetli jsme všechny české články na Googlu a postahovali milion obrázků marín, které se nám líbily. Zde jsou nejzajímavější zdroje k prostudování:

  • Lidé z maringotek a alternativní bydlení – FB skupina se spoustou inspiračních fotek a lidí, kteří mají s maringotkami zkušenosti.
  • Lenka Herman – víla a tesař, pár, který v sobě ucítil touhu žít jinak. Společně tvoří domov v kopcích Bílých Karpat. K plechové maringotce přistavěli unikátní ozan. Jak se jim žije, barvitě popisují na svém blogu.
  • Zuzana Klosová a Ondřej Klos –  mladý pár a studenti architektury si zrekonstruovali dřevěnou maringotku na vysněném pozemku. Ani mrazy je z maringotky nevyhnaly.
  • Martin (Čárys) Cheníček – příběh svérázného Čáryse, který odešel z města do lesa, kde si zrekonstruoval maringotku bez napojení na sítě. Bydlet zvládl i v zimě.
  • Pétinka ze Lhoty – Petra Pejcharová si s partnerem koupili pozemek o rozloze 800 m² na samotě u Hradce Králové. Sehnali si plechovou maringotku a zrekonstruovali ji pro celoroční bydlení.
  • David Žák a Biolenka – spisovatel a autorka oblíbených bio kuchařek pobývají v maringotce v Novohradských horách.
  • Honza Pospíšil – přírodní stavitel se podílel na rekonstrukci maringotky se zajímavě zvednutým podkrovím.
  • Maringotka od Berousků – proměna vysloužilé maringotky v rekreační objekt od profesionálních architektek.
  • Bydlení je hra – video z proměny jedné maringotky. Za nás –  takhle tedy ne! 🙂
  • Pinterest – pokladnice inspiračních fotek, do vyhledávání stačí zadat maringotka nebo tiny house.

2. Stanovte si projektový trojimperativ

Je dobré se zamyslet nad tím, co je pro vás při rekonstrukci maringotky nejdůležitější: kvalita, nízká cena či termín dokončení? Je nesplnitelné chtít super kvalitní maringotku, levně a ještě nejlépe hned. My jsme nejprve zvolili nízkou cenu na úkor kvality a času. To se ale brzy změnilo. Uvědomili jsme si, že žít celé 3 roky ve stísněné nevzhledné kuče není pro nás. Nakonec jsme se přiklonili k co nejvyšší možné kvalitě, za kterou jsme ochotní ještě zaplatit. Původní pesimistický rozpočet 40.000 Kč jsme postupně navyšovali až na 140.000 Kč. Jestli nám těch peněz není líto? Není, je to v podstatě investice, jak my říkáme, do „movité nemovitosti“. Kdykoliv lze maringotku se ziskem prodat nebo pronajímat. 60.000 Kč každý z nás „vyhodil“ za roční nájem v Praze. Teď tyto peníze vkládáme do vlastního bydlení.

3. Nepodceňte odborné vedení

Pokud, jako my, nemáte žádné zkušenosti se stavební činností, nářadím atp., najděte si svého „pana Lorence“. Ať už je to šikovný otec, tchán nebo v našem případě švagr. Nechte si ukázat, jak se co dělá a pak to zkoušejte sami. Vykašlete se na zaklínadlo: To nezvládnu! Zvládnete, jen to chce praxi. Před rekonstrukcí budete nesmělí třeba jen z aku vrtačky, v průběhu rekonstrukce si ale v pohodě začnete tykat i s okružní pilou. Já se chtěl všechno naučit, což se promítlo i do celkového přístupu rekonstrukce. Ani se nenadějete a ve fotoarchivu se začnou objevovat vaše hrdinské pózy 🙂

4. Kde koupit maringotku?

Internetové bazary jsou plné nabídek: Bazos, Sbazar. Ceny se pohybují od 10.000 Kč za vrak. 40–60.000 Kč dáte za průměrnou maringotku, kterou stejně asi budete muset celou překopat. Víceméně bez práce jsou maringotky od 100.000 Kč, ale stejně to nebude ono. Sehnat vkusně zrekonstruovanou maringotku ihned k bydlení do 100.00 Kč je stejně tak náročné, jako postavit novou 🙂 Pokud máte známého ve stavební firmě, je to výhra! Stavební firmy socialistické maringotky vyřazují a mnohdy je prodávají jen za cenu šrotu. Než vyhodíte desetitisíce do vzduchu, ptejte se všude ve svém okolí, po známých a na Facebooku. Vyplatí se to.

5. Plechová vs. dřevěná maringotka

U staré dřevěné maringotky je velmi pravděpodobné, že její dřevěná konstrukce bude z velké části shnilá. V takovém případě je nejlepší celou marínu shodit, zanechat pouze podvozek a na něm maringotku postavit znovu od základů. Nemá smysl nic lepit a zachraňovat.To nám sdělilo mnoho lidí z dřevěných maringotek na otázku, co by dnes udělali jinak, kdyby začínali znovu.
Jiná situace je u plechových maringotek, resp. u maringotek z izolačních sendvičových PUR panelů, jakou máme my. I po téměř 30 letech jsou panely neporušené a je možné je zachovat. Vymění se jen shnilé konstrukční dřevěné prvky, které k sobě pojí jednotlivé panely.

6. Jakou maringotku máme my?

Koupili jsme dvouosou plechovou maringotku o délce 8 m a šířkou cca 2,5 m. Dvouosé vyvýšení stropu se ukázalo jako velmi praktické, je to mnohem lepší než rovné nízké stropy, budete mít více prostoru a pohodlí.

 

7. Převoz maringotky

V podstatě máte dvě možnosti, jak maringotku dostat k sobě na pozemek:

  • Za traktorem – maringotka spadá do kategorie kočovných vozů a podmínky jejího převozu za traktorem (jako přípojné vozidlo) upravuje zákon o silničním provozu. Nejjednodušší je obrátit se na příslušný silniční správní úřad (dopravní oddělení obecního úřadu), kde vám sdělí přesné podmínky pro převoz. Maringotka by měla být technicky způsobilá k provozu (světla, odrazky, brzdy), měla by mít přidělenou registrační značku a uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud tyto podmínky maringotka nesplňuje, není nic ztraceno, můžete totiž úřad požádat o výjimku k převozu, viz vyjádření Ministerstva dopravy ČR k převozu maringotek na webu Českého svazu včelařů. Funkčním brzdám se ale i tak nevyhnete.
  • Na podvalníku – pokud nemáte chuť obíhat úřady a shánět povolení k převozu technicky nezpůsobilé maringotky, je převoz na podvalníku nejsnazší řešení. Počítejte ale s částkou 50 až 100 Kč za kilometr. My jsme zvolili podval. A protože se nám štěstí lepí na paty, odvoz nás stál jenom flašku Becherovky.

8. Usazení maringotky

Před započetím rekonstrukce doporučuji maringotku vypodložit pod osami betonovými patkami (dobře poslouží i betonové dlaždice, někdo dokonce používá dřevěné špalky) a hydraulickým heverem maringotku vyheverovat do roviny. Pokud už maringotku nebudete převážet, dbejte na to, aby se kola nedotýkala země, nebudou se ničit. My jsme marínu nevyrovnali, a pak jsme nemohli používat vodováhu.

9. A jde se na to: donaha!

Vyklidit maringotku je skvělá předehra před rekonstrukcí. Vytrhat umakartové desky a starou elektroinstalaci, vyházet stará plesnivá okna, odšroubovat lišty. S každou hromadou odvezenou do sběrného dvora vše vypadá veseleji.

10. Pěkně od podlahy

Když jsme z maringotky odvezli veškerý bordel do sběrného dvora, pustili jsme se do podlahy. Vytrhali jsme lino a vypáčili podlahové 5 cm silné izolační desky pod ním. Překvapilo nás, v jak dobrém stavu sendvičová izolace byla, desky jsme si proto schovali pro další rekonstrukci. Hned poté jsme vyměnili shnilé dřevěné nosné trámy po celém obvodu maringotky. Nahradili jsme je levnými smrkovými trámy, které jsme ještě před přišroubováním natřeli ochranným nátěrem (Luxolem) na dřevo. Je to ale jen pro dobrý pocit, žádná vlhkost by se pod marínu dostat neměla. Do naší maríny totiž nepoteče okny ani střechou, což byl v původní maríně hlavní problém, který způsobil hnilobu velké části dřevěných prvků. Nakonec jsme ocelovým kartáčem očistili podvozek maringotky a přetřeli jej černým Alkytonem. Výhody Alkytonu jsou, že je pružný a že se může aplikovat přímo na rez. Barva vydrží věčnost.

11. Vyztužte podlahu pod kamny

Tam, kde budou stát těžká kamna s akumulační stěnou, se vyplatí vyztužit podlahu. My jsme využili stávající ocelovou konstrukci, do které jsem vzpříčili dva 16 cm silné smrkové hranoly.

12. Vyměňte nosné latě

Nosné latě mezi PUR panely byly z velké části shnilé, tak jsme je jednu podruhé vyměnili. Latě musejí mít „T-profil“ s drážkami, aby k sobě svázaly PUR panely. „Téčka“ jsme vyrobili ohoblováním střešních latí 6×4 cm a vyfrézováním žlábků do T-profilu.

13. Venkovní rám pro izolaci

Na každou lať T-profilu jsme zvenčí maringotky nasadili protikus – žebro zhotovené z neohoblovaného smrkového prkna s vyfrézovaným perem. Lať se k žebru přišroubovala zevnitř maringotky. Žebra slouží jako opora pro izolaci z minerální vaty.

14. Usazení oken

Kde bylo třeba, tak jsme flexou vyřízli otvory pro okna. Do otvorů jsme namontovali rám z prken a střešních latí a do nich přišroubovali plastová okna německého profilu Aluplast, izolační dvojskla. Okna jsme zakoupily u firmy Oknoprofil (konkrétně přes jejich Sbazar) kde vycházely nejlépe v poměru cena/výkon. U jednoho malého okna byl porušen mechanismus, s reklamací ale nebyl žádný problém. Dřevěná okna bychom nebrali, protože v maríně je vysoká vzdušná vlhkost.

15. Co s podlahou?

Podlahu jsme poskládali následovně:

  • původní 5 cm silné sendvičové izolační PUR desky
  • dřevěný rošt vyplněný 5 cm silným podlahovým polystyrenem
  • vrstva OSB desek o síle 22 mm
  • Mirelon 5 mm jako kročejová izolace
  • a zcela navrchu do kříže OSB desky o síle 12 mm

Svrchní OSB desky jsme vybrousili vibrační bruskou s glaspapírem o zrnitosti P80, poté jsme nanesli 3 nátěry bezbarvého laku Treppen & Parkettlack Remmers. Mezi jednotlivými nátěry jsme vždy podlahu ručně přebrousil glaspapírem o zrnitosti P320. Poslední nátěr se už nebrousí. Finální podlaha se jemně leskne, odpuzuje nepořádek a dá se stírat.

Když OSB podlahu vybrousíte, zmizí pro OSB typické hrbolky, prohlubně ale zůstanou. Pokud chcete mít OSB podlahu v kvalitě parket bez hrbolků a prohlubní, musíte podlahu zatmelit správným tmelem, mrkněte na tento návod. My jsme se do tmelení nepouštěli.

Další materiály pro finální povrch: podlahová prkna, plovoucí podlaha, linoleum.

Zkušenost: Pochozí vrstva z OSB desky má výhodu v tom, že na ní nejsou vidět žádné škrábance ani špína. Ale to je asi tak všechno. Podlaha navozuje dojem nedodělanosti, což je dáno tím, že u OSB desek jsme zvyklí, že se jedná pouze o konstrukční materiál. Navíc jsme svrchní OSB desky zvolili o síle 12 mm, což je zatraceně málo. Desky pruží, vržou a dokonce nám v místě spoje dvou desek praskly, když se na ně postavila 120kilová návštěva. Proti pružení by možná bylo dobré udělat i hustější rošt. Pokud chcete zůstat u OSB podlahy, pak určitě použijte na svrchní vrstvu 22 mm silné desky. Prohlubně v podlaze také nejsou moc příjemné (zadrhávají se vlněné ponožky), takže doporučuji dát si tu práci se zatmelením. Dnes bychom ale udělali zásadní změnu, jako finální vrstvu bychom použili podlahová prkna. Navodí útulnější „chalupářský“ pocit a budou pevnější. Dokonce by ani nemusela být o moc dražší, než pořádně vytuněná OSB podlaha.

16. Izolace a zatmelení spár

PUR pěnou jsme vypěnili spáry kolem oken, škvíry mezi stěnou a podlahou. Drobné spáry kolem oken jsme zatmelili univerzálním silikonem.

17. Obložení stěn interiéru

Stěny maringotky jsme obložili smrkovými palubkami nejhorší kvality (C profil). Nejhorší „C“ kvalita znamená, že hodně palubek má vypadané suky a jsou různě poškozené. Když ale nejhorší palubky dáte na místa, kde bude postel, skříň, stůl apod., nebudou vidět. Nejlepší palubky naopak přijdou na pohledová místa. My jsme sehnali céčkové palubky u firmy Derban ve výprodeji za 90 Kč za běžný metr. Do dřevěného roštu jsme je přišroubovali vruty 3×4 cm. Do sprchového koutu, za kamna a za přímotop jsme instalovali cementotřískové desky Cetris o síle 12 mm, které vydrží vysoké teploty a vlhkost.

18. Nátěr interiéru

Nátěr smrkových palubek v interiéru jsme dost řešili. Líbil se nám jejich přirozený bělavý vzhled s výraznou kresbou letokruhů, když byly čerstvé. Smrk ale už po pár týdnech přirozeně tmavne, a to i po nátěru bezbarvým olejem. Po různých konzultacích jsme se dozvěděli, že asi nejlepší je použít voskový olej s přidaným bílým pigmentem. Když se udělá jen jeden nátěr, palubky si udrží svoji světlost a kresbu až do aleluja. Na tomto principu funguje např. voskový olej Balakryl, dub bílý, ten jsme si koupili my. Pokud má smrk vypadat přirozeně, chce to vážně jen jeden nátěr, druhý a třetí nátěr by byl už moc bílý a upozadil by kresbu dřeva. Nátěr jsem po vytvrdnutí lehce přebrousili brusným papírem zrnitosti P320, krásně dřevo vyhladil. Prach a špína se na dřevu nedrží, případně lze zlehka omýt. Namáhaná místa (koupelna, kuchyně, stěna u postele) jsme navíc nalakovali bezbarvým lakem Treppen & Parkettlack Remmers. Cetris desku za kamny jsme přetřeli žáruvzdornou stříbrnou barvou Alkyton. Cetris se sice natírat nemusí, ale my jsme ho měli dost špinavý, takže nátěr přišel vhod.

19. Rozvod elektřiny

Korunkou jsme vyvrtali otvory pro krabičky zásuvek, vrtákem otvory pro vypínače a světla ve stropech. Veškerou kabeláž jsme tahali vnějškem maringotky pod budoucí izolací. Rozvaděč jsme podložili nehořlavou Cetris deskou. Zásuvky (typ TANGO) jsem si zkusil zapojit sám pod odborným dohledem, kompletaci rozvaděče jsem ale přenechal Mistru švárovi 🙂 Máme celkem 7 jistících okruhů: bojler, pračka, kuchyňská linka, sporák, zásuvky, lednice, světla.

20. Rozvod vody

Maringotku budeme mít napojenou na vodovodní řád, takže jsme svařili a nainstalovali plastové trubky do sprchy, do pračky a do kuchyňské linky. Hotové dílo jsme v interiéru zaizolovali Mirelonem. Bojler máme 100litrový Okcev 100 Dražice, je umístěný pod maringotkou v zaizolované bedně. Na Novém Hrádku máme tvrdou vodu, proto jsme na doporučení vodáků zvolili tento typ bojleru, průtokový ohřívač by prý v těchto podmínkách trpěl více. Vodovodní trubku, která vede pod marínou do bojleru, jsme obalili alobalem, omotali topným kabelem Veria a uzavřeli do potrubního izolačního pouzdra Rockwool ø 48 mm, šířka vrstvy 30 mm. Díky tomu by nám voda neměla zamrznout ani pří mínus 20 °C. 

21. Zateplení maringotky pro celoroční obývání

V maríně chceme žít pohodlně celoročně, a to i v tuhých mrazech. Původní 5 cm silné izolační PUR panely jsme proto zateplili dalšími 10 cm minerální vaty – velmi levně vyšla vata Dekwool pro pasivní domy. Vatu jsme řezákem nařezali na pruhy o potřebné velikosti, přehodili je přes marínu a uchytili provázkem a ten sponkovačkou. Vyhlídněte si co nejjasnější den bez deště, vata nesmí zmoknout! Také doporučujeme obléknout si dlouhé kalhoty, rukávy, rukavice, roušku a brýle. Já jsem to neudělal a škrábal jsem se ještě týden. Jeden můj kamarád, který taktéž rekonstruoval maringotku, dokonce skončil v nemocnici, protože se mu skelné vlákno zapíchlo do oka.

Zateplování maringotky zevnitř nedoporučujeme, protože se vám výrazně zmenší obývací prostor. 

Zkušenost: Celkem 15 cm izolace se osvědčilo. V maringotce je stabilně příjemně i v tuhých mrazech. O půl noci při mínus 7 °C jsem vypnul topení, ráno v 8.00 bylo v maringotce příjemných 15 °C. Při zapnutí topení je krásných 21 °C do deseti minut. V době testu jsem v maringotce spal sám.

22. Kontaktní membrána

Vatu jme zakryli kontaktní membránou Den Braven pro uzavřené i odvětrávané fasády, která je paropropustná, nepromokavá, odolná větru i UV záření. Membránu jsme nastříleli do žeber maringotky sponkovačkou. Důležité je začít odspodu maringotky, postupně až ke střeše. Překryv membrány na spojích musí být alespoň 10 cm (vyznačeno na membráně).

23. Fasáda na věčnost ze sibiřského modřínu

Na žebra maringotky jsme přes kontaktní membránu přišroubovali nosný rošt pro fasádní palubky. V našem případě to byly odřezky z OSB desek 22 mm, dnes bych pro lepší pocit raději použil silnější střešní latě s ochranným nátěrem. Rošt je nutný, aby mezi membránou a palubkami proudil vzduch. Pro fasádu jsme zvolili fasádní palubky ze sibiřského modřínu. Prohledali jsem celý internet, ale stejně nejlepší modřínové palubky v poměru cena–kvalita měli v SECE. Profil RHOM N/F, v rozměru 25 × 95 mm, nejhorší kvalita C, jsme sehnali za cenu 260 Kč za m² (obložit celou maringotku stálo 15.000 Kč). Podle nezávislých ohlasů je céčková kvalita v SECE jako A–B u jiných výrobců. Z čeho můžete udělat fasádu vy?

  • Palubky ze sibiřského modřínu – podle nás nejlepší možná varianta, protože sibiřský modřín má husté letokruhy a je plný pryskyřic, díky čemuž ho nenapadnou žádní škůdci. Modřín vydrží věčnost i bez jakéhokoliv ochranného nátěru. My palubky necháme přirozeně zestárnout a zešednout. Nátěr jsme neaplikovali.
  • Smrkové palubky – jsou asi tak o polovinu levnější než modřín, ale bez ochranného nátěru to nepůjde. Když sečtete pořizovací cenu + nátěry a další renovační nátěry po letech, vyjde to nakonec možná dráž než modřínové palubky.
  • Fasáda z nesámovaných prken – Nejlevnější varianta, kdy m² přijde tak na 70–80 Kč. Ne každému se to ale líbí. Prkna jsou navíc dooost těžká, proto bychom je na maringotku nedali.

Montáž palubek nepodceňte. Před montáží si prostudujte Průvodce montáží fasádních profilů nebo ještě lépe se poraďte s nějakým odborníkem na dřevěné fasády. Když palubky přivrtáte špatně, brzy se vám některá místa vyboulí.

24. Střecha

Na žebra maringotky jsme křížem přes sebe přivrtali střešní latě 50×30 mm, aby nám pod střechou pěkně větralo. Na latě přišly OSB desky o síle 12 mm. Na zakončení střechy nám klempíř naohýbal okapy z pozinku. Nezapomeňte, že okapy musí být lehce vyspádované, aby vám v nich nestála voda. Jako finální krytinu jsme zvolili lepenku z SBS asfaltu, který se výborně hodí do klimaticky náročnějších podmínek, jako máme my (600 m n. m., silné větry). Hooodně práce nám ušetřila za studena samolepicí asfaltová lepenka Charfix elast Coolna Charvát. Pro instalaci stačí jen lepeňáky, kladivo, metr a bitumenový tmel, viz videonávod. Samolepicí lepenka je sice jednou tak dražší než klasická, ale zase nepotřebujete shánět plynový hořák a pokládka je nesrovnatelně jednodušší.

25. Vchodové dveře jako do mrazáku

Koupit, nebo si sami vyrobit vchodové dveře? Rozhodli jsem se pro variantu B, protože bychom si je stejně museli nechat vyrobit na míru. Pro mě to byla nejobávanější část z celé rekonstrukce maringotky. Odkládal jsme ji jak jen to šlo. Jednoho dne jsem ale zahodil ego, sebral veškerou odvahu a ponořil se do největšího truhlářského díla v mém dosavadním životě 🙂

  • Prostudoval jsem návody Jak vyrobit svlakové palubkové dveře a Montáž zadlabávacího zámku krok za krokem.
  • Futra jsou z KVH fošny 200×40 mm.
  • Konstrukce dveří je z KVH fošny 100×40 mm.
  • Dveře jsem zateplil minerální vatou o síle 100 mm.
  • Zvenčí jsem dveře pobil modřínovými palubkami, zevnitř smrkovými.
  • Zámek máme klasický zadlabávací dvouzápadkový od firmy Hobes.
  • Cylindrickou vložku nám ve FABu udělali na míru, tak dlouhou (13,5 cm) totiž běžně neprodávají.
  • Klika a bezpečnostní kování je také z FABu.
  • Panty jsou klasické králičí, celkem 5 kusů.
  • Aby dveře nebyly tak jednoduché, rozhodl jsem se je udělat i s mléčným sklem, aby bylo v  maríně více světla.

26. Příčka do koupelny

Koupelnu jsme chtěli mít oddělenou kvůli soukromí. Proto jsme zbudovali příčku. Konstrukce je zhotovená ze střešních latí 60×40 mm a z obou stran obložená smrkovými palubkami. Futra jsou z KVH fošen 100×40 mm. Dveře jsou jednoduché, svlakové ze smrkových prken. Zavěsili jsem je na pružinové samozavírací panty, ještě lepší by ale byly lítačkové panty.

27. Sprchový kout

V přípravě.

28. Pilinové WC

Toaletu tvoří jednoduchá dřevěná „truhla“ se dvěma 20litrovými kbelíky. Do jednoho se vykonává potřeba, v druhém jsou čerstvé piliny na zasypávání. Piliny fungují jako spolehlivý aktivní biofiltr. Kompostovací toaleta se nám náramně osvědčila.

29. Postel a hlavní úložný prostor

Postel jsme chtěli mít pořádně bytelnou a pokud možno co největší – matrace měří 200×160×20 cm (zakoupena v Purtexu, typ Gilien, je výborná, žádná měkota, výborná koupě v poměru cena/výkon). Konstrukce je z KVH fošen 100×40 mm a 200×40 mm, rošt z OSB desek o síle 22 mm. Do OSB jsme sukovníkem provrtali otvory kvůli odvětrávání matrace. Postel je vyvýšená a vznikl pod ní velkorysý úložný prostor (2,5 kubíku). Do budoucna plánujeme udělat v posteli výsuvné šatníky, které zároveň budou sloužit jako lavice pro posezení. Na ukládání věcí jsme si zatím koupili umělohmotné pojízdné boxy. Dvířka jsou opět ze smrkových prken, zavírání na magnetky.

30. Kuchyňská linka

Kuchyňskou linku jsme si vyrobili na míru ze sámovaných smrkových prken. Kuchyňskou desku jsme koupili v Hornbachu, dřez je bazarový.

31. Topení

Všeobecně platí, že maringotka skýtá tak malý prostor, že s jeho vytopením nebudete mít sebemenší problém. Výzvou je ale vymyslet vše tak, abyste v maríně neměli velké výkyvy teplot. Jaké máte možnosti?

  • Dobré zateplení – pokud plánujete v maringotce žít celoročně, dobré zateplení je pro vás alfou a omegou pro maximální pocit pohodlí. Díky dostatečné izolaci se v zimě v maríně lépe udrží teplo, v létě naopak nebudete umírat na přehřátí. Pokud zateplení neošulíte, s elektrickým vytápěním získáte komfort normálního bytu s rozumným účtem za elektřinu.
  • Přímotopný elektrický konvektor – my jsme si koupili elektrický nástěnný konvektor Elíz s výkonem 1500 W, který se hodí pro vytápění prostor do 18 m². Díky přesnému elektronickému termostatu ušetříme minimálně 20 % na energiích než v případě konvektoru  s mechanickým termostatem. Původně nám měl sloužit jen na temperaci, ale nakonec se osvědčil tak skvěle, že ho používáme jako hlavní topení. V tvrdé zimě na všech energiích propálíme 367 kwh měsíčně (tj. něco přes tisícovku). A to každý den pracujeme z domu (maríny), používáme troubu, konvici, ledničku, topný kabel na vodovodní trubce, svítíme… bojler zatím nemáme zapojený. O teplotu se vůbec nemusíme starat. Je nám příjemně ve dne i v noci. Nevýhodou by údajně měl být přepálený vzduch, ale nijak zvlášť negativně to nepociťujeme. Asi i díky pravidelnému větrání.
  • Infrapanely – jejich velkou výhodou je, že mají příjemnou sálavou složku a nepřepalují vzduch. Infračervené vlnění totiž ohřívá předměty a až od nich se ohřívá vzduch, konvektory fungují přesně obráceně. Infrapanely slibují nejpohodlnější řešení pro vytápění maringotky. Po konzultacích s elektrikáři bychom je s chutí vyzkoušeli. Byly nám doporučeny sálavé topné panely Ecosun od Fenixu. Do naší maríny by stačily 3 stropní panely 60×60 cm s výkonem 300 W/panel.
  • Kamna – jejich zásadní nevýhodou je, že výkon i těch nejmenších kamínek je pro maringotku pořád příliš velký. Teplota nejde dost dobře regulovat. Zatopíte a za chvíli se svlékáte do naha. Pokud máte špatná kamna a špatnou izolaci, maringotka rychle vychládá. Chvíli topíte na 27 °C, pak přestanete a teplota klesne třeba i o 10–15°C. U kamen je tedy zásadní vyřešit akumulaci tepla. Mnohým se osvědčilo kamna natvrdo obložit cihlami z akumulačních kamen – cihly se topením nahřejí a sálají ještě dlouho poté, co přestanete topit. Ke kamnům je dobré mít i elektrický přímotop s termostatem, který vám bude temperovat na potřebnou teplotu když budete déle pryč. Za kamna i za přímotop nezapomeňte dát nehořlavou Cetris desku.
  • Komín – když si dáte práci s výběrem kamen a tvorbou akumulační stěny, pak nepodceňte ani komín. Nešel bych do jiného než dvouplášťového zatepleného komínu. Díky zateplenému komín o správné délce můžete lépe regulovat hoření. Originální komínová soustava vás přijde asi na 20.000 Kč, tvorba komínu svépomocí (dvě trubky s větším a menším průměrem vyplněné komínovou vatou) o polovinu méně.
  • Plynová kamna do karavanu – mají výhodu, že díky komínu a sání mimo prostor nepřepalují vzduch v interiéru a jsou dobře regulovatelná. Vhodné jsou např. topidla Trumatic.

32. Osvětlení

Ve výprodeji jsme nakoupili tenké stropní LED panely i s rámy od značky Led House. Neutrální bílá do kuchyně a koupelky, teplejší bílá do ložničky a pracovny. Ke světlům se dá dokoupit i stmívací modul, my ale zvažujeme nákup barevných folií, které by neutrální bílé světlo trochu zpříjemnily. Intimní atmosféru navozují solné lampy se žárovičkami.

33. Vzdušná vlhkost

Kde kdo nás strašil, ať si dáme pozor na vzdušnou vlhkost. My s ní ale kamarádíme. Vlhčí vzduch nedráždí sliznice tolik jako suchý, takže nepotřebujete žádný zvlhčovač vzduchu. Místo digestoře při vaření občas otevřeme okno. Pravidelné větrání a topení u nás nedává šanci žádným plísním. V zimě, když je velký rozdíl venkovní a vnitřní teploty, se okna zevnitř orosí, v tomto případě stačí přebytečnou vlhkost setřít ubrouskem.

34. Další nábytek a vybavení

V přípravě.

35. Finanční rozpočet

Cena maringotky před rekonstrukcí50.000 Kč
Převoz maringotky1.350 Kč
Šrouby, vruty, spojovací materiál5.000 Kč
Nářadí (jen to nejnutnější, hodně jsme si půjčovali)4.200 Kč
Dřevěné konstrukční prvky (téčka, žebra aj.)8.326 Kč
Palubky do interiéru (včetně dopravy)6.493 Kč
Fasáda:
modřínové palubky14.768 Kč
izolace Dekwool3.540 Kč
hydroizolační membrána1.551 Kč
Střecha:
lepenka samolepicí s příslušenstvím8.068 Kč
oplechování, žlaby, parapety8.500 Kč
OSB desky6.000 Kč
střešní latě1.900 Kč
Podlaha:
extrudovaný polystyren1.190 Kč
OSB desky 7.570 Kč
latě400 Kč
Mirelon600 Kč
Postel:
KVH fošny + OSB5.150 Kč
matrace4.600 Kč
Nátěry (voskový olej, lak, Alkyton, ředidlo, štětce)6.532 Kč
Dveře:
KVH fošny622 Kč
zadlabávací zámek348
bezpečnostní kování s klikou + protiplech1.703 Kč
prodloužená cylindrická vložka1.000 Kč
Okna7.694 Kč
Žaluzie1.150 Kč
Elektroinstalace vč. práce:35.404 Kč
Vnitřní zařízení, zvelebování aj.40.000 Kč
CELKEM:233.486 Kč bez řemeslnické práce

36. Co bychom dnes udělali jinak?

V přípravě.

 

10 komentářů u „Rekonstrukce maringotky pro trvalé bydlení

  1. Blanka

    Zdravím, klobouk dolů, krásné bydlení a návod s fotkami, super. Pro mě úžasná inspirace. Ať se vám daří.

    1. lubos.moravec@gmail.com Autor příspěvku

      Blanko, děkujeme za reakci. Těší nás, že vás článek inspiroval 🙂

  2. Martin

    Zdravím Vás!!! Upřímně jste mi přečtením tohoto clanku pomohli více, jak komukoliv jinému…;-)…. Právě mám rozdelanou stejnou maringorku na dvorku a řeším jak vyměnit spodní hranolky, které drží obvodové panely….. Pak také zda měnit T profilové latě mezi panely….je fakt, že z původniho záměru „jen oblozit uvnitř“, se postupně začínají odhalovat další věci, které bych měl udělat, když už je to rozdělené…. Po sbežnem přečtení tohoto článku mám tedy nutkání předělat snad vše… :-O

    Ale mnohokrát díky za inspiraci! 😉

    1. lubos.moravec@gmail.com Autor příspěvku

      Tak to je bezva, že článek slouží. No, ona ta komplexní rekonstrukce je asi nejlepší 🙂

  3. Luci

    Dík moc za podrobné sdílení! Zrovna si stavíme maringotku pro lesní školku a řešíme vstupní dveře a podlahové topení a přívod vody. Však to určitě znáte. Na modřínový obklad jsme bohužel neměli a už teď. toho litujeme. Co jsem u vás nenašla tak jsou dva body, za které budu ráda, když mi vyjasníte. 1) čím a jak jste si vypodložili maryšku, aby se nevyklala? A za 2) vstupní dveře máte zasazené tak, že jsou v rovině s obložením?

    Díky moc, ať se vám dobře bydlí 🙂 Luci (www.sofisa.cz)

    1. lubos.moravec@gmail.com Autor příspěvku

      Luci srdečně zdravím 🙂

      Ad 1) Marínu jsme pod osami vypodložili betonovými dlaždicemi, na které jsme ještě dali odřezky prken, aby dlaždice nepraskaly. Je dobré, aby kola maríny byla ve vzduchu, nestála na zemi a nedegradovala. Na to podkládání doporučuji pákový hydraulický hever, je s ním snadná práce.

      Ad 2) Ano, dveře máme v rovině s obložením, ale jsou pěkně tlusté 🙂

  4. Lucie

    Dobrý den. Neuvažovali jste podlahové topení nebo klimatizační jednotku nebo olejové radiátory? Řešíme vytápění a nějak jsme uvízli ve slepé uličce. Též všichni tvrdí, že bojler nám venku taky nevydrží… Díky za odpověď!

    1. lubos.moravec@gmail.com Autor příspěvku

      Podlahové topení jsme nezvažovali. Když je dobrá izolace, tak zima od podlahy není. My tu např. i v zimě můžeme trajdat naboso či v ponožkách a vše je ok. Pravda je, že tu máme pořád alespoň 21 °C díky elektrickému konvektoru s termostatem, takže i podlaha si udržuje svoji teplotu, nevychládá. Jsem velký milovník kamen, ale do maringotky jsme je nedali. V marínách, kde kamna jsou, je totálně přepálený vzduch, horko, vedro k zalknutí 🙂 Klimatizace je opět zbytečná, pokud si dáte práci s izolací. Dnes bych na topení zřejmě použil infrapanely, které ohřívají předměty a nepřepalují vzduch. Bojler máme 100litrový, ležatý, v zatepleném boxu pod maringotkou. Není důvod, aby nevydržel, vše záleží na zateplení + je důležité přívod vody omotat odporovým drátem, díky kterému vám nezamrzne voda. Původně jsme zvažovali průtokový ohřívač, ale ten oproti bojleru blbě snáší tvrdou vodu, resp. odejde dříve než bojler.

  5. Pavel Nešťák

    Zdravím Vás Týno a Luboši.

    Právě jsem si se zaujetím přečetl Váš časosběrný seriál o rekonstrukci maringotky k trvalému bydlení. Obdivuhodně zpracovaný příběh. A myslím, že velice užitečný počin. Skupina lidí, kteří se zajímají o podobný typ bydlení se náramně rychle zvětšuje. Řekl bych, že se začíná vyrovnávat skupině „jurtařů“.
    Na vysvětlenou, jsem výhradním dovozcem izolací z vlny Isolena do republiky a o tyto záležitosti se hodně zajímám, mj. také profesně.

    Možná, že to co teď napíši, se bude třeba krýt s připravovanou kapitolou „Co bychom dnes udělali jinak“. Ale možná, že taky neee….

    Díváte se na rekonstrukci z několika pohledů. Samozřejmě zvažujete finanční stránku. Píšete i o aspektu kvality. Co jsem tam ale nenašel nikde, je úhel pohledu zvaný „zdravé bydlení“. A k tomu mě hned napadá několik otázek. Nevěděl jste o tom? Nezdálo se Vám to důležité? O čem konkrétně mluvím…

    Asi bych se úplně bránil OSB deskám. Tyhle velkoplošné materiály jsou sice pohodlné při montáži, ale v drtivé míře jsou pojeny nějakými pojidly, třeba pryskyřicemi obsahujícími formaldehydy. Snažil bych se je nahradit obyčejnými prkny a nebo nějakými dřevovláknitými deskami, např. Hofatex.

    Určitě bych nesáhnul ani na izolaci Dekwool. Izolace na bázi skelného vlákna bude bezpochyby také pojena formaldehydem a navíc vdechováním se jemná vlákna nenávratně zabodají do plic a člověk si zadělává na vážný problém. Proč nezvolit třeba nějaký přírodní zdroj izolace? Co takhle ovčí vlna? Dokáže pracovat s vlhkostí a ještě Vám nabídne jako bonus sendvič, který dýchá, tedy je difúzně otevřený.

    Polystyren je kapitola sama o sobě. Ten je zase totálně difúzně uzavřený a často na něm také kondenzuje voda. Navíc méně kvalitní styreny sublimují a v případě takto malého prostoru sublimují rovnou do nosu obyvatelů. Podlaze by třeba slušelo dřevovlákno. Je pochozí a zároveň i slušně izoluje. Zmiňujete i mirelon. Tak tady bych já asi v rámci i třeba pouze kvůli jakékoli následné ekologické recyklaci šel třeba do vlněného filcu.

    V rozpočtu uvádíte, že jste natíral jednak voskovým olejem, ale také lakem. A proč lak? Dnes je už na trhu dostatečný výběr olejů, z nichž některé jsou dokonce přírodní. Třeba takový Kreidezeit. Lak až na posledním místě. Opět, některé laky obsahují formaldehyd a také a hlavně dřevo definitivně uzavírají… Takže jednoznačně nic, to v případě modřínu, a nebo olej na ostatní dřeviny s vyjímkou dubu. Ten také nic.

    Myslím, že tady máme nezadržitelně dobu ZMĚN. Lidem už konečně přestává být jedno v čem žijí a co jí. Zkusil jsem mírně zabrousit do oblasti přírodních stavebních materiálů, které zaznamenávají v Evropě viditelný vzestup. Naštěstí. Jsou user friendly, jsou obnovitelné a hlavně tady po nás na planetě nezůstane takový binec.

    Pokud jste dočetli až sem, znamená to, že Vás moje psaní nenudilo a třeba jste si z toho i nějaký nový poznatek mohli odnést. To by bylo prima.

    Mějte se krásně a ať se Vám oběma pěkně ve Vašem kolesovém domečku žije.

    S pozdravem Pavel Nešťák

    1. lubos.moravec@gmail.com Autor příspěvku

      Pavle srdečně Vás zdravím a děkuji za podnětný komentář.

      Ve všem s vámi souhlasím a nemám k tomu jedinou připomínku. V podstatě je to tak, že se nám do dočasného bydlení nechtělo investovat více, než bylo nezbytně nutné.

      Už samotné opláštění maringotky, které jsme neměnili, nebylo zrovna ekologické, proto nám přišlo zbytečné ládovat na takový podklad přírodní izolace apod. Fajn je, že je zatepleno zvenčí, takže vnitřní zdravotní komfort by vata nemělo nijak ohrozit.

      Interiéry jsou kompletně dřevěné, ze smrku. OSB desky by prý už formaldehydy obsahovat neměly. Nicméně dnes bych určitě volil podlahová prkna.

      Lakování jsme zvolili na místech, která jsou intenzivně využívaná a pravidelně se stírají, to se nám osvědčilo docela dobře.

      Každopádně už plánujeme stavbu přírodního domečku, který bude ze všech „top“ materiálů i nátěrů a maringotka půjde časem na prodej. A pokud budu časem stavět další marínu, bude to úplně nová stavbička na renovovaném podvozku.

      Jinak díky za odkaz na izolaci z ovčí vlny, zamlouvá se mi 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *